Jdi na obsah Jdi na menu
 


Horní Dlouhá Loučka

Když se bratři Vok a Herolt v roce 1510 dělili o otcovo dědictví (dělo se tak v Pňovicích v pondělí 4. března), připadl staršímu Vokovi Sovinec a Heroltovi Pňovice. Sovinecký díl pojímal „zámek Sovinec, městečka Sovinec, Frýdlant a Brunzejf (Rýžoviště) a 18 vsí, mezi nimiž 11 pustých (od uherského vpádu v roce 1474), pak mýta v Sovinci, Hůzové a Loučce s poplužními lesy a pilami, s hamrem, sladovnou a pivovarem ve vsi Loučce“. Vok ze Sovince byl přičinlivý hospodář a povznesl kutání v Rudě, takže při prodeji panství jeho synem Ješkem v roce 1543 se praví, že panství prodává „s horami kovův všelijakých“. Rybníky zůstaly společně oběma bratřím. V obci bylo velké množství vodních mlýnů. Druhý největší mlýn byl při dvoře Horní Dlouhé Loučky. Kromě obilí v něm mlely všechny slady k vaření piva v loučském pivovaru. Panský pivovar v Horní Dlouhé Loučce byl největším panským podnikem, který zásoboval pivem celé panství. Urbář z roku 1582 mluví o pivovaru a sladovně, při nichž je i chmelnice. Celý loučský panský dvůr byl zřejmě produkcí pšenice a ječmene zaměřen na potřebu pivovaru. Urbář odhaduje výnos pivovaru za rok 1582 na 2000 zlatých a chmelnice na 50 zlatých. Jan st. Kobylka nebyl jen dobrým diplomatem, ale i dobrým hospodářem. V roce 1618 byl čistý zisk z pivovaru 4000 zlatých. Za 36 let vzrostl na dvojnásobek. Všichni fojti a rychtáři na panství i jiné osoby, které dostaly právo svobodného šenku, byly vázáni odebírat pivo z panského pivovaru. Výjimečně mohli čepovat po 4-5 týdnů v roce i pivo cizí. Za ně však museli zaplatit poměrně velkou činži – nejvíce za tehdy proslulé pivo opavské a svidnické. Čistý výnos pivovaru řadil loučský pivovar k nejvýnosnějším panským pivovarům na Moravě. Z počátku 17. století je i listina, v níž se dočítáme, že má Frýdlantský rychtář právo svobodného šenku piva, který ovšem musel odebírat z panského pivovaru v Loučce. V posledním lednovém týdnu v roce 1745 museli vyrukovat na robotu všichni poddaní z Horní Dlouhé Loučky, Paseky, Křivé a Plinkoutu. Tři dny sekali a odváželi led. Ve šech čtyřech obcích bylo asi šedesát sedláků, z nichž každý měl přivést tři až čtyři fůry ledu do pivovaru v Loučce, dohromady 180-240 povozů. V pivovaře se vařilo měsíčně 34 sudů piva ve dvou várkách po 17 sudech. Podle toho je zřejmé, že ve sklepě nikdy nebyly větší zásoby piva a vystavené pivo šlo hladce na odbyt. Zásoba ledu 180-240 fůr by potřebovala ohromný prostor na uskladnění a je na množství ročně uvařeného piva značně přemrštěná. Vysvětlení je snad jediné a to že na fůře bylo naloženo směšně málo ledu. Při dožínkách daroval vrchnostenský pivovar něco málo piva. Na jeden důr připadlo ani ne 20 mázů. Pivovar ukončil svou činnost v roce 1905 a jeho průměrný výstav bylo asi 4000 hl. za rok.

Fotogalerii naleznete zde:

Dolní Dlouhá Loučka

V polovině 18. století učinil řád německých rytířů z obce Dolní Dlouhá Loučka středisko sovineckého panství. Ten ji koupil v roce 1707. Byl zde pivovar, sladovna , cihelna a vápenka, později i lihovar.

 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA