Jdi na obsah Jdi na menu
 


Chudobín

Po válkách husitských a zvláště za vlády Vladislava Jagelonského však šlechta městských výsad nešetřila, ba pivo své po městě rozvážela. Roku 1447 pohání vladyka Víšek ze Střítěže, seděním na tvrzi chudobínské, Beneše z Bílkova, že mu vzal pánev z jeho krčmy v ceně 10 hřiven, v níž bezpochyby pivo vařil.
 
Roku 1716 se uvádí Pamětní knize Cholinské v Chudobíně dvůr, pivovar a ovčinec.
 
Další zmínka o chudobínském pivovaru je z roku 1590, kdy Vilém Zoubek ze Zdětína prodal Václavu Gajevskému z Gaje a Galení chudobínské panství, k němuž náležela tvrz, dvůr a ves Chudobín s pivovarem, vesnice Sobáčov, Kovářov, Ves Nová a Dobrní (Kluzov). Jednalo se zřejmě tehdy ještě o malý podnik, neboť na panství bylo dováženo pivo také z (Moravské) Třebové. Chudobínský pivovar dodával pivo několik století do vesnic chudobínského panství, které ještě Gajevský roku 1600 rozšířil o další vesnice. Pivovar se sladovnou v Chudobíně je doložen při číslování domů v roce 1771. Stál nedaleko zámku. V roce 1843 zabezpečovalo jeho provoz kromě sládka dalších sedm dělníků. Ročně se vařilo v průměru kolem 640 sudů piva, které odebíraly všechny hospody na panství. K výrobě takového množství piva se v roce 1843 spotřebovalo 1280 měřic ječmene, 5 centýřů chmele a 150 sáhů palivového dřeva. Ječmen dodávala převážně vrchnost, zbytek nakupovala v Litovli nebo u sedláků, dřevo bylo také z vrchnostenských lesů, případně z úsovského nebo bouzovského panství. Chmel byl nakupován od českých obchodníků. Pivovar pravděpodobně zanikl ve druhé polovině 19.století.
(zdroj Paměti obce Chudobína, vydáná v roce 2000, autoři Josef Bartoš a Stanislava Kovářova)
 
Majitelé:
  • Jan Bohuslav Zoubek ze Zdětína
  • Vilém Zoubek ze Zdětína
  • Václav Gajovský z Gaje (v Polsku)
  • Kateřina Buchlovická z Domamyslic
  • Albrecht Bukůvka z Bukůvky
  • Bernard Bukůvka z Bukůvky
  • Adam Best z Vrchlesu
  • Kateřina a Anna Zuzana z Vrchlesu
  • Jan Baltazar Vetter hrabě z Lilie
  • Anna Polyxena Skrbenská z Kobylího
  • Vavřinec Jan rytíř Rudavský
  • Ondřej Leopold Volšinský z Volčína
  • Pavel Leopold Volšinský z Volčína
  • Jan Volšínský z Volčína
  • Sidonie Kateřina Scherfendorfová z Blinsdorfa
  • AnnaKateřina Witte z Kochtitz
  • Rudolf Kryštof baron Witten
  • František Reinhold z Adlern - Witten
  • Rudolf z Adlern - Witten
  • Filip z Adlern - Witten
  • Marie Anna Gilleis z Adlern - Witten
  • František rytíř Tersch
  • Antonín rytíř Tersch
  • Emil rytíř Tersch
Město Libavá
  • Právovárečné měšťanstvo
  • Albert Sommer
  • Berta Sommerová
  • Josef Hoffmann
  • bratři Hoffmannové
V r. 1749 bylo v Libavé 26 právovárečných domů, 38 domů s pozemky a 86 domů bez pozemků. Roku 1925 zastavena výroba. Dále sklad pivovaru Hanušovice.

Ovšem publikace Moravská vlastivěda z roku 1931 uvádí tyto údaje: 359 domů, 2113 obyvatel (čs. 37, židé 19). Školy: mateřská, obecná, měšťanská, zemědělská lidová (1920) a živnostenská pokračovací. Průmysl: továrna na hedvábné stuhy – Hallwachs Seidenfabrik (150 zaměstnanců), výroba hraček – Pernes Spielwagenfabrik, výroba umělých hnojiv – Fr. Gröglers Kunstdüngerfabrik, mlékárna, od roku 1911 pivovar a sladovna Kubelkas Brauerei und Dampfmolkerei (posílala výrobky i do Karlových Varů a Františkových Lázní), cihelna, štěrkovna, výroba cementového zboží, tírna lnu, 2 pily, 4 mlýny (větrný a 3 vodní). Dále je uváděna pošta (je zde i dnes), četnická stanice, městská nemocnice, zdravotní úřad, zvěrolékař, notář, 2 advokáti, 4 peněžní ústavy, 4 pojišťovací jednatelství, kino. Družstva: mlékařské, chovatelské, lnářské, elektrické, Konzum a 3 živnostenská společenství. Spolky: odborový textilní, zemědělský, dělnický, Kasino, hasičský, rybářský, tenisový (od. r. 1936), radioklub, učitelský, pěvecký, čtenářský a jiné náboženské a zájmové. Dějiny zdejšího kostela zasvěceného památce Povýšení sv. Kříže sahají jistě dále než do roku 1505, ze kterého pocházel jeho nejstarší zvon. Původní kostel byl pro zchátralost zbourán a v letech 1662 až 1666 byl vystavěn nový, rekonstruován byl po požáru r. 1817. Interiér kostela byl bohatý na řezbářské práce a dominovaly mu mohutné varhany, kostel byl až do roku 1914 pod patronátem olomouckého arcibiskupa. V současné době je kostel ve špatném stavu.

 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA