Jdi na obsah Jdi na menu
 


Bílá Lhota

Roku 1447 Markéta ze Lhota Bílé se dovolává před soudem pánve, kterou zdědila po bratrovi Ješkovi ze Lhoty. Po smrti Prokopově (okolo 1540) se panství rozdrobilo. Nejmladší syn Václav, který sídlil na tvrzi v Podolí dostal dolní polovinu městečka Bouzova a Novosady v oboře s mýtem podhradským s mlýnem. Dále ves Hvozdečko, Hvozd s mlýnem, Ludmírov s dvorem, Dětkovice se vším příslušenství. Václav v r. 1564 zemřel. Po něm přebral pozůstalost bratr Ditrich, který panství rozprodal. Hvozd, Ludmírov s dvorem a Dětkovice Janu Záviši Bitovskému ze Slavíkovic, majiteli panství Bělolhotského, který r. 1568 koupil od Erazina jeho část. Spojený statek dal svému synu Václavu ml. Bitovskému. Prodej však nebyl v zemských deskách zanešen, proto sestry a dědičky prodej obnovily a panství zapsaly r. 1591 Mikuláši Kobylkovi z Kobylího, a to tvrz a ves Bílou Lhotu s dvorem a pivovarem, ňimice, Dolní Bouzov, Novosady s dvorem, mýtem podhradským, Hvozdečko, Ludmírov s dvorem, Hvozd, Otročkov, Dětkovice, Slavětín, Střemeníčko, Hrabí, Pateřín - za 22.300 tolarů.

Pivovar ukončil činnost v roce 1890.

Bouzov

Obec nese jméno patrně po svém zakladateli Búzovi z Búzova, který byl prvním známým držitelem obce počátkem 14. století. Ten také dal postavit zdejší hrad, jenž měl střežit obchodní stezku vycházející z Olomouce údolím Třebůvky až k Jevíčku. Z této doby jsou také první zmínky o pivovaru, který si nechal postavit pro svoji potřebu.
Pivovar stojí v nejstarší části Bouzova, v blízkosti nejstaršího kostela v regionu, Sv.Maří Magdalény, vzdáleného od hradu asi 1 km v lokalitě zvané „V Pivovaře“.

Bouzovský pivovar má 3 budovy:

č.p.21. tedy Panská palírna s panskou hospodou Na Špici
č.p.22 tedy Panský pivovar
č.p.23 tedy Bednárna

 K pivovaru ještě patřilo velké humno naproti pivovaru přes cestu. Tak jako každé větší panství mělo pro svou potřebu vlastní pivovar, bouzovské panství mělo pivovary dva (druhý byl v Červené Lhotě). K pivovaru dále náležely tři rybníky v blízkosti pivovaru, na kterých se v zimě ledoval led pro chlazení piva v teplých měsících roku. Kdy byl pivovar postaven, se nedá dnes již přesně zjistit.
Z roku 1545 je také zmínka o bouzovském pivovaru. Z listiny je známo, že za doby Václava z Haugvic (Lomnice) robotovalo 11 sedláků z Bouzova 4 dni koňmi 2 dna pěšky, 9 chalupníků 6 dní pěšky, mimo to byli povinni pánům naháněti zvěř, opravovat hráze rybníků na Pasečkách a u pivovaru.
Podnik byl rozšířen za Mikuláše Pergara (zemřel v roce 1647). V době vlastníka bouzovského panství Jindřicha Podstatského v letech 1560-1571, kdy spadaly Loštice pod bouzovské panství, došlo mezi vrchností a loštickými měšťany k projevům nevole. Mimo jiné hradní pan sáhl na největší výsadu měšťanů, na právo várečné, tím, že začal do Loštic vozit pivo z bouzovského pivovaru. Jednou, když dojela fůra z bouzovského pivovaru, loštičtí se shlukli na rynku, kde Jindřich čepoval bouzovské pivo ve čtyřech panských domech a sudy s pivem prostříleli. Pan Podstatský sebral svoji čeleď, vtrhl do města, vypálil a zbořil masné krámy na rynku. Došlo na soudní dohru, kdy bylo Jindřichovi uloženo, že nesmí rušit loštické právo várečné a musí postavit na vlastní náklad zbořené masné krámy.
V pivovaru jsou uváděni sládci: 1649-1678 Jiřik Otipka, 1679 Jakub Wostinka, 1686 Jakub Hromádka, 1688 Jirka Kamenický.
 V roce 1712 dodávalo bouzovské panství pivo z pivovarů Bouzov a Červená Lhota do hospod: Bouzov 100 sudů, Jeřman 20, Podolí 40, Olešnice 16, Obectov 40, Řimice 60, Vojtěchov 40, Milkov a Ospilov 25, Kozov a Svánov 30, Javoříčko, Veselíčko a Březina 30, Červená Lhota a Hrabí 50, Hvozdečko 30. Celkem 616 sudů.
 V době majetku Řádu německých rytířů zodpovídal za pivovar a palírnu sládek, o přívod vody se staral vrchnostenský úředník zvaný rormajstr.
Z roku 1798 je zmínka o tom, že na Bouzově je z průmyslu v provozu pouze pivovar a parní pila.
V roce 1844 byl pivovar s palírnou pronajat. Roční produkce pivovaru činila 360 sudů piva, palírna produkovala 300 věder třicetistupňové pálenky.
V roce 1905 přestal pivovar, sladovna a palírna fungovat. Do panského hostince Na Špici bylo dováženo pivo z Loštic, do dalších hospod z Litovle.
V budově palírny bylo mimo technologii palírny, také byty pro zaměstnance, ledovna a sklad.
V roce 1938 byl pivovar a bednárna prodány soukromé osobě. Budova palírny s byty přešla v roce 1954 ze státu na JZD Bouzov, které areál využívalo k pěstování dobytka.
 
Majitelé:
  • Václav z Lomnice
  • Prokop Podstatský z Prusinovic
  • Jindřich st. Podstatský z Prusinovic
  • Petr Nakser z Chotějovic
  • Jan Berger z Bergu
  • Bohuslav a Karel z Bergu
  • Mikuláš z Pergu
  • Fridrich z Opersdorfu
  • Fridrich ml. z Opersdorfu
  • Eusebie Sabina Podstatská z Kounic
  • Julius Leopold hrabě z Hodic
  • Leopold hrabě z Hodic
  • Řád německých rytířů

Obrazek

Obrazek

Obrazek

Pivovar Bouzov - duben 2009 - foto Filip Vrána

Fotogalerii pivovaru naleznete zde:

Červená Lhota

  Mimo bouzovský pivovar mělo panství ještě pivovar v Červené Lhotě. Zemské desky v roce 1586 uvádějí, že došlo k novinkám na bouzovském panství, kdy „byl zde pivovar s pánví, káděmi a s jinými náčením pivovarným“. Provoz měl varnu, sladovnu, spilku.
 
Krátce před rokem 1507 koupili bratři Albrecht a Rohovlad Bukůvkové z Bukůvky tvrz, dvůr a ves Lhotu (později zvanou Červená) s částmi vsí Řimice a Hrabí. Rohovlad brzy zemřel a není prozatím žádný důkaz, že byl Albrecht vystavěl v (Červené) Lhotě za svého života pivovar. Ten se nepřímo připomíná za jeho syna Petra Bukůvky z Bukůvky na Červené Lhotě, který krátce před rokem 1560 koupil třemešské panství u Šumperka. V roce 1565 byl Petr obviněn, že porušuje mílové právo Šumperských šenkováním piva ze svého pivovaru. Jelikož pivovar v Třemešku ještě nestál, pivo musel Petr odněkud dovážet. Vozil ho s velkou pravděpodobností z Červené Lhoty. Petrův syn Jan Bukůvka z Bukůvky na Třemešku, stavebník třemešského pivovaru, byl nucen opět čelit žalobě Šumperských. Dokazoval, že za jeho otce Petra bylo pivo voženo z Chromče, případně i z Červené Lhoty. Petra Bukůvku z Bukůvky (vlastnil Červenou Lhotu od počátku padesátých let 16.století do roku 1571) tak můžeme považovat s velkou pravděpodobností za stavebníka červenolhotského pivovaru, který je doložen v soupisu moravských pivovarů pro vybírání posudného k roku 1598. Tehdy Červenou Lhotu vlastnil další ze synů Petra Bukůvky Zikmund (zem 1612). Po něm jeho syn Albrecht Rohovlad (zem. kolem roku 1615). Po nabytí zletilosti se Červené Lhoty ujal Albrechtův syn Zikmund (zem. po roce 1652).
 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA